Registrace byla do 12. hodin a start ve 13.00, tak jsme se ráno vyspinkali a vyrazili. Areál jsme našli bez problémů, jen nás zarazilo v 11 hodin poloprázdné depo. S hledáním vhodného parkingu tedy nebyl problém. Šli jsme se zaregistrovat. Přihlášky posílal Honza mailem, tak jsme tam nemuseli nic vyplňovat, jen jsme civěli slečně do ohromného výstřihu. Ve stánku proběhnul párek a tatranka a šli jsme se do depa oblékat.
Startovalo se nestandartně asi stometrovým během, pak oživit stroj (nejlépe vlastní, bylo tam dost nepřehledno) a potom už tam jen 100 minut srát plyn. Protože účast nebyla veliká, startovalo se najednou. Trať byla zajímavá, od všeho něco, výjezdy, sjezdy, rychlé i velmi technické úseky, takže si každý přišel na své. Povrch byl velmi zrádný, na začátku závodu se v některých místech prášilo tak, že jsme museli zastavit a počkat, než si prach trochu sedne. Potom začalo pršet a trať byla jak namydlená. Klouzalo to úplně všude a né málo, takže jsme leželi snad tisíckrát. Honza tam předvedl jen jednu exibici, ale o to parádnější. Proběhla nějaká saltíčka, kotrmelce a další frajeřinky, ale bohužel to skončilo roztrženým chladičem, takže se do cíle nepodíval. Já s Lukášem jsme okupovali přední pozice ve svých kategoriích a jeli jsme s větrem o závod. Ke konci spíš s deštěm o závod, protože jsme dojížděli za pěkného chcavce. Pak převlíkačka do suchého a hurá na vyhlášení, neboť jsme doufali v nějaké body a poháry. A nemýlili jsme se. V kategorii důchodce-veterán urval Diorek 3 flíček a dostal pohár. Já dojel na krásném 5 místě, ale pak někdo z jedenácté příčky podal protest na časomíru, který byl uznán a já byl odsunut na místo 6. Ale taky dobrý.
Celkově shrnuto: pěkná trať, dobrá organizace, elektronická časomíra, ceny pro prvních 5 jezdců každé kategorie, startovné 600.-, komornější atmosféra díky nižšímu počtu jezdců, super svezení, jeden rozjebáčkovaný chladič, takže pěkně probuzněná neděle.
Nina Ricci (Ondra Voňavka)
Foto: Benyfoto
